Svoboda závislého člověka

Svoboda myšlení a rozhodování
To, o čem chci dnes hovořit, to co Vám chci sdělit je poselství o svobodě. Svoboda je pro mne nesmírně důležitá, neznamená dělat si, co chci, nebo nedělat co musím, nestarat se o povinnosti a lidi, které mi Bůh svěřil. Svoboda znamená vnímat sám sebe, lidi kolem sebe a nezapomínat na svou nemoc.
Svoboda, o které mluvím, je svoboda být střízlivý. Ne vždy jsem se ve svém životě rozhodoval jako svobodný člověk. Byl jsem v zajetí svých představ, traumat, předsudků i alkoholu. Když jsem pochopil, o čem je moje svoboda, změnil se můj život.
Mnozí z Vás vědí, že jsem věřící křesťan. Bůh, ve kterého věřím, mne učí svobodě. Učí mne, že jsem to já, kdo rozhoduje o svém životě. Mnohdy se mi nedaří dosáhnout svých rozhodnutí, ale tento Bůh mi říká „Já jsem tady, abych ti pomohl v tvém životě“. Mohu Ho od sebe zahnat, mohu odmítnout víru v Jeho existenci, mohu se před ním schovávat, mohu také přestat žít, ale mohu také uvěřit, přijmout Jeho pomoc a přežít mnohé katastrofy mých rozhodnutí.
Každý den se rozhoduji, že dnes nebudu pít. Každý den si říkám „dnes nepiju“ a jsem rád a šťastný za tuto svobodu. (Ještě raději když si večer řeknu „tak, jak jsem se ráno rozhodl, tak to bylo.“) Vím, že svoboda zahrnuje i možnost rozhodnout se špatně a člověk (já i vy) musíme nést důsledky svých rozhodnutí. Možná zapomeneme na svou nemoc a pak se chováme jako zdraví lidé. Zapomeneme na stereotyp, který nám přinášel alkohol a spadneme do hlubiny zvané otroctví. Nicméně se mohu rozhodnout i dobře. Toto mé rozhodování vstoupilo do 27. roku střízlivosti. A já chci i nadále rozhodovat o svém životě. Alespoň o tom, co jím, co piju, koho miluju.
Většina z Vás je na začátku této cesty a já Vás ujišťuji že tato cesta ke svobodě není jednoduchá a snadná. Potřebujeme se navzájem. Já Vás, protože jste pro mne posilou a povzbuzením. A doufám, že Vy mne, že jsem posilou a povzbuzením alespoň pro některé z Vás.
Nejsem si jistý, že vím,  co je cílem mého života. Co je cílem života člověka obecně. Ale jsem si jistý že svoboda je cestou k tomuto cíli. Možná že tato svoboda je cíl života pro někoho z Vás. Pak Vám přeji ať tohoto cíle dosáhnete.
Chci Vás všechny poprosit, buďte svobodní a snažte se rozhodovat o svém životě sami. Nedovolte, aby rozhodoval alkohol nebo jiná zničující závislost. Dovolte vstoupit svobodě do Vašeho života, do Vašeho srdce, do Vaší mysli.
Tady chci uvést několik bodů, které mne k této svobodě dovedli:

  1. Přijmout fakt, že jsem nemocný alkoholik.
  2. Přijmout fakt, že potřebuji pomoc, protože tuto situaci nezvládám.
  3. Přijmout fakt, že personál centra závislostí v PL v Kroměříži mi chce pomoci a ne mne izolovat, šikanovat či jinak mi ubližovat.
  4. Provést důkladnou a upřímnou inventuru sebe sama.
  5. Přemýšlet o radách těch, kteří touto cestou již prošli a zůstávají střízliví.
  6. Poučit se z chyb druhých a pokud to nejde jinak, alespoň ze svých vlastních.
  7. Odpustit sobě. Určitě jsou lidé, kterým jsme ublížili. Pokud nás mají rádi, už nám odpustili. Teď je řada na nás ať si odpustíme.
  8. Přijmout fakt, že existuje vyšší moc, která to s námi chce zvládnout.
  9. Přiznat chybu ihned, i když to není lehké.
  10. Sepsat seznam lidí, kterým jsme ublížili a tam kde je to možné provést nápravu.
Příspěvek byl publikován v rubrice Standovi poznámky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.