- Léčím se pro sebe.
- Uvědomuji si skutečnost, že jsem alkoholik
- Budu dodržovat naprostou a trvalou abstinenci,
- Angažuji se při léčbě,
- Netajím se s léčbou,
- Nevystavuji se zbytečnému riziku,
- Najdu si své záliby a koníčky,
- Dodržuji zdravou životosprávu,
- Učím se řešit své problémy,
- Kontakt s léčebnou institucí,
Musím se léčit pro sebe, protože když se chci léčit pro rodinu, práci atd. a změní se podmínky v rodině, práci či jinde. Pak přestávám mít důvod se léčit a jsem zase na začátku. Každá recidiva mne vhodí na začátek celého procesu. Jenže: když se léčím pro sebe, má to ve výsledku pozitivní vliv na moji rodinu, práci i okolí. A to přece není sobecké. Když pochopím, že mám problém a chci ho řešit léčbou, co je na tom sobeckého? Takže dnes vím, že „léčím se pro sebe“, nemá nic společného se sobectvím.
či toxikoman-čili osoba, které požívání alkoholu či drog způsobuje těžkosti zdravotní, rodinné, společenské a znemožňuje žít plným životem.
alkoholismus je doživotní choroba, alkoholik se nikdy nenaučí pít s mírou, abstinence je formou diety.
nikdo ze mne abstinenta neudělá, při léčbě svého alkoholismu musím aktivně spolupracovat.
o své léčbě informuji jen své známé a lidi na kterých mi záleží.
vyhýbám se situacím, při kterých bych se mohl znovu napít či požít drogu. Nevyhledávám „starou“ společnost, nechodím do hospod.
abstinující člověk má více volného času, který může prožít příjemně a užitečně.
doba celého dne má být rovnoměrně rozvržena na práci, odpočinek a zábavu. Sportuji, abych si udržel dobrou tělesnou kindici.
cílem psychoterapie není zbavit člověka problémů, ale naučit ho, jak je má řešit.
propuštěním léčba nekončí. Další částí léčby je doléčování v protialkoholní ambulanci, rovněž docházím na kluby, abych měl podporu ve svém úsilí o abstinenci.